S jarem se to má tak. Vždy, když o sobě dá vědět s rozhodnutím rozjet to se vší parádou a naplno, tak jak umí a všechny tím těší, připomene se mi histaminem a moje dcera Eliška slaví narozeniny. Vzpomínám na naše první setkání. Tedy na to s Eliškou. Viděl jsem jí prvně se nadechnout. Prvně zapět...
Zapsal jsem se na seminář nesoucí název Práce se sny. Mám moc rád semináře, kurzy a všelijaké přednášky. Rád si rozšiřuji obzory, či podnikám výpravy a putování svým vnitřním světem. Pro obrodu, údržbu, poznání a posun. Investici času a pozornosti, jež věnuji druhým na své cestě duchovního a osobního rozvoje, chápu jako tu nejlepší...
Jednou ze nálepek vycházející z mé nynější životní etapy a záliby je – OTUŽILEC. V radosti si porůznu lezu a nořím se do potoků, rybníků, jezer a zatopených lomů v době, kdy jejich hladinu nejlépe pokryje led. A nebo jen tehdy, kdy má chladná voda moc z těla elegantně a docela rychle vytáhnout teplo....
Řekla mi dcera jednoho večera…to když jsme spolu leželi v posteli po rozpravě před odchodem do snové říše. Máme dvě verze času společně tráveného před spaním, ze kterých si vybírá. První náleží příběhům z knížek na dobrou noc. Ta druhá věci prosté – leč nesmírně cenné pro bohatost chvíle nás obou – povídání si....
