Menu
Říkají mi Jakub. Svůj příběh a zkušenosti, jež jsem prožil a jimiž jsem prošel, předávám dál.
V prožitých příbězích sdílím s druhými svá poznání, vidění života a světa, aby díky tomu mohli číst mezi řádky...
Triangl Vdobě, kdy jsem chodil na základku, byl triangl pro nás všechny maličké triumfem hodin hudební výchovy. Už jen to slovo…TRIANGL- bylo magické. Jednoduchý nástroj – kovová tyčka rafinovaně naohýbaná do tvaru trojúhelníku. V genialitě jednoduchosti vnímám partituru z citu a taktu dokonalého načasování dvou až tří úderů do trianglu v rámci díla symfonie. Hudebka Hodiny hudební výchovy – HUDEBKA … to byl houslový klíč a zápis do notové osnovy, který jsem
Status Rodič Moje etapa života s dítětem – se statusem rodič, je nesmírně poučná. Stejně jako jakákoliv jiná dá se říct. Jenomže…no však víte. Ve vztahu ze dvou se kouzlem magie života zjeví nová bytost. Novostí vonící, čistá, připravená a natěšená na svůj příběh. Přichází mezi ideálně dva dospělé. To jsou lidé takoví, kteří už kus svého příběhu prožili a jsou plni chuti prožité předávat a tím utvářet osobnost nové
Unikátní ostrůvek Každý z nás si v srdci neseme svůj jedinečný, unikátní ostrůvek tkaný vřelými vzpomínkami, ke kterým je možné se vracet. Připomínat si a objevovat v nich po čase v hloubce skryté diamanty z prožitku. Jako malý jsem miloval čas trávený po boku mého dědy Štěpána. Bydlel na samotě, v samotném lůnu valašské přírody. Ve velikém domě ze zákoutí a koutů plných podivných, starých a zaprášených věcí. Zdánlivě nepotřebných, zapomenutých – v odpočinku. S posypem z pilin, hoblin a prachu. Protkaných pavučinami, které už nezajímaly
Život ve štěstí Vybaven nástrojem – metodou, hnán touhou být zdravý a rovný na těle i duchu jsem se chopil nabídnuté šance. Můžu zobat prášky, po kterých je tělu všechno jedno, můžu docházet na injekce a kapačky, po kterých ještě víc. Můžu osud svých zad, svého těla a života vložit do rukou druhých. Můžu. Ale já s díky odmítám. Chápu a vím, že se má všechno jinak Že prášek a kapačky tělu jen našeptají, že problém není, že mu s ním jen
Zima bez ponožek Mám za sebou historicky první zimu, kterou jsem v životě absolvoval bez ponožek. Prenatální vývojové období z výčtu vyloučím, beztak jsem se narodil v listopadu. “No ty jsi zase na něco přišel.” A ano – je trendem dělat dnes z úplně obyčejných a přirozených věcí něco speciálního a neobvyklého. Nejspíš proto, že se to jednoduché, obyčejné a přirozené v lavině všech doporučení a studií všemožných institucí vytrácí.
Je jaro Je jaro! Vše v přírodě se otevírá, rozhrnuje závoj domnělého spánku. Den přebírá opratě noci, více svitu napovídá a velí, probouzej se a hraj! Hraj si, jako malé dítě..roztancuj se, švitoř, prorůstej a dýchej, naber si z nekonečného ranku moci probuzení. V každém okamžiku je cítit tep a touha po změně, procitnutí a nespoutaná potřeba růstu. Každý den je malovaný jinou paletou, má jiný rozsah a tóninu, míru pokroku a úspěchu. Vše v radosti s neviditelným vedením vesele skáče a švitoří. Árie
Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely vyřešení vašeho dotazu.
