Jak jsem nešel na operaci – můj příběh s výhřezem L5/S1 – část 4. – Pevné boty a silný štít

Jak jsem nešel na operaci - cover
6 minut čtení

Je tomu více než rok, co jsem zveřejnil sérii článků o mém příběhu se zády. S niternou potřebou sdílet.

S překvapením a údivem se na mne na základě přečtení článků, začali obracet lidé, kteří prochází podobnou etapou. Lidé, kterým můj příběh s dobrým koncem dodal na jejich cestě kuráž a naději. V této části příběhu se budu věnovat mému vnímání kvality a samotného prožívání života po nemoci – s odstupem..

Ve všem sdíleném, jež má pro správně uchopený a pochopený prožitek hloubku, je pro druhé vetkán hodnotný a pro rámec cesty podnětný obsah. Je jedno, zda se jedná o příběh cesty napříč pouští, či boje s nemocí. 

Maják

Cesta každého z nás se v některých svých etapách trefuje do již vyšlapané cesty druhými. Je-li plna zdánlivé temnoty, dokáže být správně předložený příběh druhých pomyslným majákem, jež má potenciál posvítit na cestu vedoucí ven. Občas je to cesta vedoucí z beznaděje – vstříc novým rovinám příběhů dalších.

Krajina v mlze

Život je plný skrytých symbolů, nápověd a řešení, které jsou v umu stvoření mistrně skryty. To proto, že jde o dokonalou a fascinující hru, která musí zejména bavit a vše hodnotné nesmí a nemůže být pro podstatu laciné.

Kvalita další cesty

Každý z kroků, který učiníme, se nadobro zapisuje do našich pomyslných podrážek, které definují kvalitu a hodnotu další části cesty, kvalitu budoucích rozhodnutí a prožitků.

Ne-moc, její omezení a limity jsou kapitolou, na kterou se nedá připravit. Tedy – dá se předvídat – z poslíčků vetkaných do blbých pocitů a nálad, kterým nenasloucháme a hrneme je před sebou slepí, s klapkami na očích. Trvá-li vše bez řešení příčiny dlouho, dostáváme facku z milosti.

Všechny tyto facky a domnělé komplikace, problémy a nepříjemnosti všech podob, jsou avizem o našem nesprávném vnímání. Výzvou k lekci, za kterou (pokud ji úspěšně zvládneme) přichází ocenění ve formě poznání a pochopení. 

To nejlepší, co mi život mohl dát

Osobně vnímám s odstupem etýdu se zády, jako to nejlepší, co mi život mohl dát. Vytrhl mne ze zaběhlých kolejí života beze smyslu a cílů. Prostřednictvím bolesti mne zastavil a daroval nesmírně cennou příležitost nahlédnout do sebe. Výzvu k rekapitulaci a možnost opustit vše přežité a nevyhovující. Pro překonání zdánlivě bezvýchodného stavu mne naučil vážit si života ve zdravém těle, vážit si sebe.

Součástí procitnutí byla má hluboká introspekce. Spatřil jsem všechna svá vnitřní omezení a podvědomé bloky, které mi pro své limity nedovolovali vidět svět v jasných barvách. S otevřenou myslí, jasným rozhodnutím činit změny a život posunout na jinou úroveň, ke mě přicházely vždy ideální a nesmírně cenná poznání.

Do života ve vlnách proudili noví lidé a s nimi metody pro vnitřní očistu a proměnu.

Život ve štěstí

Přes stohy knih o osobním růstu, pravidelné meditace a nejrůznější duchovní disciplíny, jsem se jako udatný pohádkový hrdina prodíral houštím ze strachů, bubáků a bludiček. Hnán touhou žít Život ve štěstí. Na cestě samotné se tříbilo vnímání tohoto cíle, jež byl na svém počátku nejasnou korouhví v daleké zemi za mlhou hustou a neprostupnou. Mlhou, jež nahání strach a s ním i obavy a nedovoluje vidět vždy dál, než na jeden krok.

Krajina v mlze

Cesta pokračuje a mlha je se mnou stále. Jen už se jí nebojím. Mám pevné boty a silný štít ukovaný z víry v sebe. Život ve štěstí, jak mu rozumím ve své nynější životní etapě je stav, kdy s pochopením nerozlišuji věci na dobré a špatné.

Vše bez hodnocení přijímám a bolestné integruji – krůček po krůčku. S díky a pochopením opouštím vše, co už mi neslouží.

Žiji život plný sérií běžných věcí, které jsou vždy velikým dobrodružstvím.

Moje záda

Záda mám v pořádku. Nedocházím k lékařům – není jich zapotřebí. Když mne někdy někde zabolí, naslouchám signálům těla a pro pochopení činím změny ve smyslu postojů a dalších kroků a rozhodnutí v rámci života.

Jakási stopová bolest na úrovni beder je se mnou stále. Přijal jsem ji jako svoji součást. Jsem jí vděčný za to, že mi čas od času připomene příběh o tom, Jak jsem nešel na operaci.

Záda mám v pořádku

Cenná otázka

Nedávno se mi dostalo velmi cenné otázky. Co by jsi řekl Jakubovi, který se  před bezmála pěti lety ocitl ve svém údolí stínů, strachu a bolesti?

Řekl bych mu, že vše těžké pomine. Ať neztrácí naději a zkusí se podívat na svou zdánlivě trpkou zkušenost, jako na part hry, kterou jednou pochopí a pro obrovskou hodnotu s díky ocení.

Upozornění

Upozornění

Postup a popis mé cesty ke zdravým zádům vychází z mé osobní zkušenosti. Nejsem kvalifikovaný lékař a ani si na něj nechci v žádném případě hrát. Máte-li zdravotní potíže, vyhledejte odborníka a nechte se vyšetřit.

Facebooková skupina Zádaři

Facebooková skupina Zádaři

Na základě mého příběhu se mi čas od času ozve někdo, jež prochází podobnou životní etapou. Pro všechny z vás, se kterými série článků rezonuje, probouzí ve vás kuráž a rozsvěcuje naději, jsem vytvořil facebookovou skupinu Zádaři. Jedná se o virtuální prostor, ve kterém se spojují lidé s podobným osudem. Prostor, kde je možné sdílet svůj příběh, získat od druhých podporu, inspiraci i věcné a podnětné kroky. Skupina je soukromá a uzavřená.

Máte-li zájem, připojte se. Věřím, že to pro vás bude užitečné a posune o krok dál vás, i všechny ostatní.

Žádný z nás nevíme, jaký náš další krok bude. Je jen na nás, kudy povede.

Další díly