Jednou ze nálepek vycházející z mé nynější životní etapy a záliby je – OTUŽILEC. V radosti si porůznu lezu a nořím se do potoků, rybníků, jezer a zatopených lomů v době, kdy jejich hladinu nejlépe pokryje led. A nebo jen
Řekla mi dcera jednoho večera…to když jsme spolu leželi v posteli po rozpravě před odchodem do snové říše. Máme dvě verze času společně tráveného před spaním, ze kterých si vybírá. První náleží příběhům z knížek na dobrou noc. Ta druhá
Koncem měsíce října ke mě přišla myšlenka. Přes knihu Oprawme se, kterou kdysi přinesla paní odnikud kolegovi do práce, který o ni vlastně nestál, tedy byla pro mě – jsem se dostal k vlastnostem vody. Knihy ke mě přicházejí a
„Jestli chcete, můžeme Vás operovat už tuhle sobotu, Váš nález je vážný“. Hmmm…co je dnes za den? Čtvrtek je…operovat? za 2 dny? Ne, ne, ne…křičela moje duše tenounce, leč naléhavě! Co to sakra je? ! Rozum jen chladně analyzoval. Chtěl bych napsat že
V tomto příběhu vás provedu zkušeností, jíž jsem si prošel. Byla hořkokyselá, trpká a plná bolu na těle i duši. Byla potřebná, byla objevná – plná ponaučení, moudrosti a osobního vítězství. Byla ukončením a začátkem. Každými dveřmi příběhu života, které
Čím by jsi chtěl být? Ptali se mě dospělí, když jsem byl malý. Ptali se způsobem takovým, abych vyhověl parametrům a rozsahu horizontu tazatelů. „Kosmonautem! Budu míjet zemskou váhu, poznávat nové světy, přetnu pravidla a mantinely, vydám se do míst,
